Kdy se písemná komunikace nemusí vyplatit

Zdroj: Pixabay

Vznik písma byl jedním z nejvýznamnějších okamžiků v dějinách lidstva. Díky písmu bylo umožněno sdělovat cenné zkušenosti a poznatky napříč generacemi. Vývoj písma byl složitý a dlouhodobý, počínaje různými malbami, obrázky, tvary a znaky až k dnešní podobě. Není pochyb, že psané slovo má v dnešní době velký význam ať již ve formě knih (oddechových či odborných), učebnic ve škole, pracovní sféře, časopisech či webových článcích…

ALE. Neméně velký význam má i v komunikaci mezi lidmi, ať již ve formě dopisů, emailů, SMS, chatů přes Facebook, Skype atd. atd. A bohužel, v tomto směru velmi často dochází k významu velice NEGATIVNÍMU!

Je třeba si uvědomit, že sdělení, které někomu říkáte z očí do očí – ústně, působí na druhého často naprosto jinak, než když si to samé sdělení od vás přečte napsané. Při osobním hovoru vidí váš výraz, zda se usmíváte či mračíte, také slyší tón vašeho hlasu, zda je příjemný, naštvaný či chladný… Zpravidla přesně ví, jak jste informaci mysleli, aniž by musel pokládat příliš doplňujících otázek.

Ovšem ve chvíli, kdy jste nuceni s někým komunikovat písemně, a dotyčný ještě navíc vůbec nepoužívá smajlíky (ačkoliv i ti mohou být někdy pochopeni jinak), jste odkázáni na to si význam domyslet sami. A často se stává, že si význam vyložíte jinak, než byl myšlen. Domyslíte si to, co si vy sami myslíte, že si myslí ten druhý. Vím, že to zní vtipně, ale způsobuje to velmi zbytečných nedorozumění a často i neštěstí. A nemyslím tím komunikaci typu „Jaké bude dnes počasí?“ nebo „Viděl jsi dnes ve zprávách to či ono…?“ Myslím hlavně témata vážná, řešení nějakého problému, ať již rodinného či mezi partnery…

 

Téma a čas hrají svou roli

Vemte si například hádku přes SMS zprávy. V tu chvíli nemáte vůbec šanci zjistit rozpoložení druhé strany a někdy si můžete myslet, že se vám vysmívá, jindy zase že vás má plné zuby nebo naopak situaci zlehčíte s tím, že máte pocit, že druhý jen vtipkuje, zatímco on je ve stavu na sesypání se… Nebo druhý má zrovna spoustu práce, případně ani nemá telefon u sebe, a vy naopak máte času spoustu, nemáte na práci nic jiného než hypnotizovat telefon, jste nervózní a trápíte se otázkami – proč nepíše? Jsem mu ukradená? Nezáleží jí na mně? Chce se mě zbavit? A čím víc se těmito otázkami trápíte, tím víc si nemůžete pomoct a děláte hlouposti typu posílání dalších SMS s výčitkami „Proč nepíšeš?“ v horším rovnou položíte i konkrétní dotaz „To ti na mě nezáleží? Je ti jedno jak se cítím?“ a ještě v nejhorším rovnou upřesníte „Copak nevíš jak mě tím trápíš?“. A věřte tomu, že i ten, kdo vůči vám neměl jedinou špatnou myšlenku si opravdu o vás začne myslet, že jste blázen a vážně zvažovat, že bude lépe jít od vás pryč – zejména pokud je to vztah v zárodku… Vím o čem mluvím, také jsem se takových blbostí pár nadělala, a nyní v pohledu zpět bych si za takovéhle chování opravdu dala i pár pohlavků 😉

Důležité je si uvědomit, že ono to není ani tak o tom, co si o vás myslí ten druhý. Ale je to spíše o tom, co vy si myslíte, že on si o vás myslí. A to zase pramení z toho, co vy si myslíte sami o sobě. Pokud máte nízké sebevědomí, máte tendence si vše brát jako útok na sebe, osobně, negativně. Pokud máte o sobě dobré mínění, pak můžete naopak některý problém zlehčovat a nebrat ho vážně. A právě ve formě psaného slova se toto projeví několikanásobně.

Další věcí je, že v psaném slovu záleží na tom, kolik máte zrovna času. Třeba chcete vyhovět a odepsat, ale jste v časovém presu. Pokud tedy sdělení zestručníte, tím spíše si druhý domyslí něco co vás ani nenapadlo. Pokud naopak se budete chtít nedorozumění vyvarovat tím, že budete vysvětlovat dopodrobna, pak bude dlouhý text splývat, a pokud si ho druhý nepřečte alespoň 2x po sobě, spoustu věcí přehlédne…

!Ať tak či tak, dobře pište si s kamarády jak bylo ve škole nebo v práci, na co se budete dívat večer v televizi, kam vyrazíte o víkendu, ALE JAKÉKOLIV OSOBNÍ VĚCI, které mohou mít při nedorozumění negativní dopad na přátelství nebo vztah s partnerem či rodinou řešte vždy raději osobně, při nejhorším telefonickým hovorem.

 

Hrrrrrrr

Jistý neduh také představuje styl komunikace. Typický příklad chaty, messengery. To není jako dříve s SMS zprávami, že napíšete jednu, počkáte na odpověď, a pak na ni opět reagujete a v psaní se střídáte. Zde se rozmohlo to, že píšete a píšete, do toho vám druhá strana odepisuje, zpráv máte pod sebou vždy několik a často i různých témat.

Zdroj: Pixabay

Zde se pak snadno stane, že odpověď pochopíte jinak, protože patřila k úplně jiné vaší informaci (např. o 10 řádků výše), ale vy si ji spojíte s infomací, kterou jste posílali jako poslední. A o to „lepší“ je, když vám něco takového začne někdo dělat ze zvyku i při posílání SMS. Odepisuji na SMSku a mezitím už mi telefon pípá, druhá, třetí SMS, které se mi ale neukazují a musím buď rozepsanou odeslat a nebo ji shodit do rozepsaných, zkontrolovat další došlé SMS a pak přidat odpověď i na ně… Zde bych se opravdu přikláněla k tomu, dodržovat pořadí já – ty – já – ty …. 🙂

 

Někdy i navždy

Uvědomte si také, že cokoliv někam napíšete, většinou to není napsané jen u vás, ale také u toho druhého. A je jedno zda se jedná o email, SMS zprávu, na Facebooku apod. U vás to smazat můžete, u druhého nikoliv. Nikdy nevíte, jak bude s vaší psanou informací naloženo, zda se nedostane k cizím očím, jestli nebude v afektu použita proti vám, zneužita aby vás poškodila apod. A také jakmile něco napíšete, pak druhá strana může mít informaci uloženou, neustále se k ní vracet, pročítat ji znovu a znovu, pitvat se v jejím významu, zbytečně se trápit i něčím co jste tak vůbec nemysleli, ale druhý si to tak vyložil.

!Něco jiného nastává v situacích, kdy komunikujete např. s nějakou firmou. Může to být třeba dohodnutí rozsahu nějaké zakázky, reklamace nefunkčního výrobku nebo upřesnění obchodních podmínek u banky či pojišťovny – v těchto situacích je naopak důležité komunikovat písemně a mít tak jejich odpovědi uchovány pro případ nenadálých komplikací v budoucnu.

 

Odhlašujete se a mažete staré zprávy?

A nyní zaběhnu možná do extrému, ale považuji to také za velmi důležitou věc. Vy sami dobře víte do jaké míry si píšete se spoustou vašich přátel – v SMS, v emailu, na Facebooku apod. A co si budeme povídat, občas i přeháníte, občas i „pomluvíte“ někoho z dalších přátel, rodiny, či přímo vašeho partnera… A často to uděláte i přesto, že to nemyslíte tak doslova. A nyní si představte, že vás na ulici srazí auto a vy zemřete. Samozřejmě necháte přihlášený telefon i počítač do emailu, na Facebook, v telefonu budou SMS nepromazané za rok zpátky. A váš partner, rodina, možná i kamarád, který se bude snažit pomoci vašim ne tak technicky zdatným rodičům se k těmto všem psaným projevům dostanou a přečtou si je… Jak se budou cítit? Myslíte, že si v tu chvíli dokáží namluvit, že jste to přeci nijak zle nemysleli? Budou najednou mít pocit, že vás vůbec neznali, že jste si o nich mysleli jen to nejhorší, nebo dokonce možná objeví i známky o vaší nevěře či podvodném jednání vůči nim… A již nebudou mít šanci se vás zeptat jak to opravdu bylo a budou se trápit nejen proto, že vás ztratili fyzicky, ale i tím, co se případně dočtou. Tedy tohle je opravdu velmi ošemetná věc.

 

Je každé vylepšení opravdu k užitku?

Ještě by možná stálo za zmínku, že jakákoliv elektronická komunikace naprosto degraduje osobní vztahy. Dříve jsme neměli tolik technických vychytávek a aplikací a byli jsme zvyklí se s kamarády vídat, scházet se ať již venku nebo doma, něco společně podnikat. Dnes často „stačí“ si s nimi psát na Facebooku nebo jinak. Na jednu stranu chápu, že někdy to ani jinak nejde v dnešní uspěchané době … ale je možné to nazývat „pokrokem“?

 

Na závěr ještě z jiného soudku…

Důrazně na vás apeluji, odpusťte si psaní na telefonu při řízení vozidla! Uvědomte si, že jakékoliv hraní si s telefonem za volantem se nemusí vymstít jen vám, ale také vašim spolujezdcům nebo nevinným lidem v protijedoucím autě či na chodníku. Pokud máte nutnou potřebu odepsat, pak prostě někde zastavte za tím účelem. Snad vám bude stačit shlédnout toto video a nebudete to chtít i zažít na vlastní kůži. Doufám…

Jak omezit riziko:
Jak mohu sám pomoci:

*

[Celkem: 5    Průměr: 5/5]
Sdílejte:

1642zobrazení celkem,2zobrazení dnes.

Mohlo by se vám líbit...