5 důvodů proč nekonzumovat maso a mléko

Od malička slýcháte ze všech stran (rodiče, škola, lékaři, reklamy…), že maso a mléko je důležitá a doslova nezbytná složka naší stravy. Bez masa bychom neměli potřebné bílkoviny, bez mléka bychom zase trpěli zejména nedostatkem vápníku. Je tomu ale skutečně tak? Když se tak stále snažíme jíst „zdravě“, dle všech těch doporučení z okolí, proč jsme stále více a více nemocní? Nebuďme tolik důvěřiví a zkusme se na toto téma podívat LOGICKY.

Proč je tedy lepší maso a mléko omezit?

1. NEPŘIROZENOST

Ohledně mléka mi nejvíce dalo prohlášení veganky Colleen Patrick Goudreau, kdy jinými slovy sdělila ve zkratce toto: „Člověk je jediný tvor, který konzumuje mléko i v dospělosti. A navíc ještě nikoliv své vlastní, ale mléko jiného živočišného druhu.“ Když se nad tím zamyslíte, tak tohle opravdu dává logiku. Její přednášku stojí za to shlédnout, mj. je i dost zábavná: Z výmluvtariána k veganovi.

Sklenice mléka, zdroj: Pixabay

Možná namítnete – i kočka pije mléko krávy. Ano, ale proč? Protože jste jí ho nalili do misky. Ne, že by sama šla a zkusila se pověsit krávě na vemeno 🙂 Ano, občas se stane, že jeden zvířecí druh odkojí jiný (když ztratí mládě nebo naopak matku), ale to jsou spíše výjimky a opět platí, že v dospělosti již zvířata mléko nekonzumují.

Dalším vodítkem nepřirozenosti vám může být pocit, který máte, když vidíte někde koně, kravičku, jehňátka… Máte větší chuť se s nimi pomazlit a nebo je zardousit a ještě syrové i s chlupy je spořádat? 😉

A ještě k zamyšlení – napadlo vás někdy, že maso, které konzumujeme je maso býložravců? Když tedy např. taková kráva či vepř mají z rostlinné stravy dostatek vitamínů a minerálů, proč bychom ho nemohli mít i my, kdybychom je nechali žít a jedli sami rovnou ty rostliny? 😉

2. ZDRAVÍ

Je velice zajímavá skutečnost, že státy, kde se konzumuje více masa a mléčných výrobků = živočišných produktů, mají mnohem větší výskyt civilizačních chorob jako je obezita, vysoký tlak, cukrovka, infarkty a rakovina. Naopak v chudých zemích, kde lidé mají nedostatek živočišných produktů a stravují se více rostlinnou stravou, tyto choroby běžně nebývají. Další zajímavý výzkum prokázal, že lidé nemocní ischemickou chorobou srdeční vyloučením živočišných produktů a jejich nahrazením celistvou rostlinnou stravou (ovoce, zelenina, obilí a luštěniny) zastavili a časem i vyléčili tuto chorobu.

Civilizační choroby, zdroj: Pixabay

Podívejme se také na 2. světovou válku. Před a po ní byl dosti vysoký výskyt onemocnění jako infarkt a mrtvice. Během války však klesl na minimum. Lidé za války neměli k dispozici tolik masa a mléka (dobytek jim zabavili Němci).

Ačkoliv všude slyšíte, že vápník je důležitý pro kosti a dostanete ho z mléka, paradoxně státy mající větší konzumaci mléčných výrobků mají mnohem vyšší výskyt osteoporózy (řídnutí a lámavost kostí), protože živočišné bílkoviny organismus zakyselují a ten se brání tím, že naopak stávající vápník z kostí odebírá, aby organismus dostal do rovnováhy.

Výše uvedené informace a mnoho dalších poznatků v tomto směru naleznete v dokumentárním filmu Raději vidličky než nože. Na internetu lze film dohledat ke stažení i s CZ titulky.

Lidé, kteří nekonzumují žádné živočišné produkty (tedy masné a mléčné produkty, vajíčka či dokonce med) jsou tzv. vegani. Tito lidé mají ze své „rostlinné“ stravy k dispozici vše, co tělo k životu potřebuje. Jediné, co musí tělu dodávat mimo stravu je vitamín B12. Jinak se tito lidé vesměs těší dobrému zdraví a najdou se mezi nimi nejen slavné osobnosti z řad politiků, herců apod., ale také vrcholoví sportovci (běžci, boxeři atd.). To mj. dokazuje, že i energii lze získat z čistě rostlinné stravy. Naopak jistě víte, že když si dáte např. mastný bůček k obědu, tak máte po energii. Tělo musí maso a tuk pracně trávit a vy jste zralí si tak akorát schrupnout. Pro zajímavost určitě doporučuji se do databáze vegetariánů a veganů z řad slavných osobností podívat, například zde: Slavní vegetariáni a vegani (Soucitně.cz)

Každé zvíře ve velkochovech a při porážce na jatkách prochází neskutečným utrpením, bolestmi, a produkuje velkou spoustu stresových hormonů. Velká část zvířat je také preventivně krmena antibiotiky, někdy dostávají i růstové hormony a konzumují stravu, která byla ošetřena pesticidy… Domníváte se, že maso takového zvířete je vhodné jíst?

Ještě bych zde určitě doporučila shlédnout video NEDEJ SE: Globální konina. Toto video ukazuje, jak (ne)kvalitní potraviny dnes u nás v ČR konzumujeme i vysvětluje, proč tomu tak je.

3. ETICKÁ STRÁNKA

Velkochov, zdroj: Pixabay

I když vidíte na výletě kravičky na pastvě a v televizi reklamu na Kunín, kde si kravičky užívají svobody, ve skutečnosti je chov všech hospodářských zvířat (na maso a mléko, i vajíčka) úplně jiný.

Kromě naprosto mizivého počtu farem jsou zvířata chována ve velkochovech, kde se hledí jen na co největší zisk s co nejmenšími náklady. V zájmu firem jsou tedy peníze a neberou žádné ohledy na životní podmínky zvířat, jejich city, přirozené potřeby, strach. Více si můžete přečíst (a shlédnout podrobný dokumentární film Dominion) v mém článku: Chov hospodářských zvířat aneb co se děje za zdmi velkochovů. Ostatně, pokud jíte živočišné produkty a plánujete je jíst i nadále, pak vám shlédnutí tohoto článku a hlavně zmíněného filmu maximálně doporučuji.

S ohledem na přirozenou možnou délku dožití jednotlivých druhů zvířat (např. 12 let) je většina z nich zabíjena v „dětském věku“. Déle jsou chovány hlavně dojnice a nosnice (tzn. krávy na mléko a slepice na vejce) avšak ani ty se nedožívají přirozeného věku. Hned jak se stanou méně produktivními (už se chovateli finančně nevyplácejí, což je po pár letech) jdou na jatka.

!Věděli jste, že kráva nedává mléko jen tak, ale tvoří se jí jen pro její telátko? A proto musí být opakovaně oplodňována, tele je jí vždy hned odebráno a mléko dostáváme my. (To platí i pro kozy, ovce.)
4. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

V tomto směru bych jen okrajově zmínila to, co jste již možná někde zaznamenali, protože v poslední době se o tom hovoří či píše čím dál častěji. Chov hospodářských zvířat v tak velkém objemu (zejména hovězího dobytka) způsobuje mnohem větší dopady na klimatické změny planety než např. automobilová doprava. Spotřeba vody na pěstování krmiva a napájení zvířat je také nadměrná. Pro pěstování krmiva pro dobytek se také ve velkém kácí pralesy.

5. NEUDRŽITELNOST NASYCENÍ LIDSTVA

Lidstva na planetě velmi rychle přibývá. Před 200 lety zde žila pouze 1 miliarda lidí, dnes je to již 7,6 miliard a v roce 2050 se očekává 10 miliard lidí na planetě. Není možné zajistit pro tolik obyvatel dostatek jídla. Respektive rostlinná strava by nás uživila v pohodě. Budeme-li se však zuby nehty držet živočišné stravy v rozsahu jako nyní, můžeme očekávat hladomory, války a stěhování národů kvůli změně klimatu a nedostatku vody.

Pěkně zpracované je toto téma v dokumentu Cowspiracy – klíč k udržitelnosti. Video bylo dostupné na Youtube, bohužel již ale bylo staženo, přikládám tedy alespoň informace o filmu na ČSFD.

Proč nám lékaři lžou?

Věřím tomu, že to ani nedělají úmyslně, ale naopak v dobré víře, jak se tomu také ve škole sami učili. Bohužel dnešní svět je hlavně o moci a penězích. A vše souvisí se vším.

Když se budou lidé stravovat rostlinně, zkrachuje živočišný průmysl.
Když se budou stravovat „zdravě“, zkrachuje zdravotnictví.
Ani jedno z toho není v zájmu velkých korporací.
Proto je potřeba lidstvo udržovat nemocné, aby bylo co léčit.
Čím vyvolat v člověku nemoc? Zejména nevhodnou stravou.
Jak ho donutit aby si ji dokonce i sám kupoval? Prezentovat ji jako nezbytnou (maso – bílkoviny, mléko – vápník).
I to má velkou logiku nemyslíte?

Abyste si dokázali udělat představu o tom, jak to na světě celé funguje, vřele doporučuji shlédnout toto video Duch doby – stále kupředu (česky) – má sice 2:41 hod, ale dost vám otevře oči:

Co se s tím dá dělat?

Tedy ať již s ohledem na zvířata samotná, s ohledem na vlastní zdraví, i na stav naší planety a jejího klimatu, je bohužel nejvyšší čas konzumaci živočišných výrobků co nejvíce omezit – do jak velké míry je již jen na vás samotných.

Vím moc dobře, že tento krok není vůbec jednoduchý, protože člověk je na těchto výrobcích závislý. Sama jsem začala tím, že jsem masné výrobky „rozmělňovala“. To znamená, že místo toho, abych si dala k jednomu obědu jedno kuřecí prso, udělala jsem si z tohoto prsa čínu na 3 dny. Snažila jsem se tedy z málo masa udělat hodně jídla. Stačilo mi mít jídlo masem de facto jen „ovoněné“. Před rokem jsem maso omezila na minimum, což znamená, že sama jsem si ho nekoupila vůbec, ale občas jsem se k němu nachomýtla např. formou plátku šunky v ruském vejci nebo jsem si vzala od mamky pár bramboráků, ve kterých byl nakrájený kousek párku… Letos, od nového roku (po shlédnutí filmu Dominion) jsem maso vyloučila zcela. Mléčné výrobky zatím konzumuji, ale ráda bych časem alespoň omezila i je na minimum.  ((A jen pro zajímavost, ačkoliv se moje mamka dříve celkem razantně odmítala na takováto videa dívat (a důvodem bylo hlavně to, že by ji výčitky svědomí donutily přestat jíst maso, a to se jí nechtělo), před asi 14 dny svolila a film Dominion shlédla. Od té doby pozoruji, že – alespoň prozatím – masné výrobky také dost omezila.)) 

Já jsem se hlavně obávala toho, že nebudu vědět, co si mám vařit. Snažila jsem se ochutnávat různé náhražky ve formě sojových párků, cizrnových pomazánek, tofu, tempeh apod. a nic z toho mě neoslovilo. Uklidnila jsem se a vzpomněla jsem si na všechna bezmasá jídla, na která jsem byla zvyklá z dětství. A nemám problém vařit si ze zcela známých surovin jako dříve. Ze sojových náhražek si občas udělám jen sojové maso jako čínu (dříve mi vadila jeho příchuť, avšak od té doby, co vím, že je lépe ho nejprve přelít vroucí vodou, tu slít a teprve poté jej povařit s kořením, mi nyní vyhovuje a chutná). Také čerpám inspiraci například v kategorii bezmasých jídel na toprecepty.cz.

Další možnosti

ovoce a zelenina

Veganství, raw strava, zdroj: Pixabay

Co se týká veganství nebo raw stravy, to je již vyšší level a tam je třeba opravdu dobře vědět jak se stravovat, aby měl člověk stravu dobře vyváženou. Zde je pak již dobré si najít ve svém okolí někoho, kdo vám bude inspirací a nebo se můžete přihlásit do nějaké tématické skupiny, třeba na Facebooku.

Další zajímavou skupinou jsou například lidé, co jedí málo a dopřávají si pravidelné jedno a vícedenní půsty. Jedním z takových je např. oblíbený herec Jaroslav Dušek.

Nejvyšším stupněm bych v tuto chvíli označila tzv. brethariány, což jsou lidé, kteří nepřijímají fyzickou potravu (jídlo a někdy ani tekutiny) a získávají výživu z prány. Viděla jsem na toto téma dost zajímavých pořadů i přednášek a osobně nemám problém věřit tomu, že to skutečně někdo dokáže. Není to snadné (zpravidla je vhodné, aby člověk zvládal půsty, uměl meditovat a zvládat své strachy), ale dokázat to by bylo úžasné. Pokud by vás to více zajímalo, pak mrkněte na tyto dokumenty: Žijeme z energie, jsme energieNa počátku bylo světlo.

Nesouhlasíte?

Pro úplnost – na téma vegetariánství a veganství existuje velké množství argumentů od lidí, kteří jsou naopak velkými zastánci masa. Ať již z nevědomosti, nebo jen z labužnického pohledu. Pokud i po přečtení tohoto článku (a zejména shlédnutí doporučených videí, která vám zajistí dostatek komplexních informací) máte nějaké protestní argumenty, jistě je najdete i na této stránce na webu Soucitně.cz včetně odpovědí na ně. A věřte, že kdysi jsem tyto obranné argumenty používala také 😉 To jsem se ale o tuto problematiku tehdy ještě vůbec nezajímala…

 

JAK SE VÁM ČLÁNEK LÍBÍ?
[Počet hlasů: 11 Průměrná známka: 3]
Sdílejte:
Počet zobrazení článku: 23710 - z toho dnes: 1

Mohlo by se vám líbit...