Domácí rozpočet aneb kam mizí vaše peníze?

Tento článek by měl být užitečný všem z vás (snad krom milionářů), pokud u uvedeného postupu opravdu vydržíte. Někteří z vás možná již něco takového zpracováno mají. V každém případě by se s domácím rozpočtem měli naučit pracovat zejména ti, kteří žijí „od výplaty k výplatě“ a stále nemohou pochopit, kam jejich peníze mizí 😉

SPRÁVCE FINANCÍ

Zdroj: Pixabay

Ano, dalo by se říci, že váš domácí rozpočet je takový vlastní správce financí. Dozvíte se z něj kolik peněz a za co utrácíte, zda jsou někde nějaké rezervy pro snížení výdajů, a také zda jsou vaše výdaje dostatečně kryty vašimi příjmy. Abyste se dobrali správného výsledku, musíte znát všechny vaše příjmy a výdaje, a to nejlépe za delší časový úsek. V článku ukáži příklad na jedné osobě žijící samostatně, s určitým typem příjmů a výdajů. Pokud jste rodina, můžete si výpočet samozřejmě upravit tak, že příjmy i výdaje spojíte od všech členů a upravíte si či doplníte i jiné.

Příjmy
Začneme tím jednodušším. Jste-li zaměstnanec, máte příjem zpravidla jen jeden měsíčně a ve stabilní výši. Pokud chodíte na přesčasy nebo máte sem tam příležitostný jiný příjem, doporučuji počítat vždy jen s minimální výší příjmu, kterou máte každý měsíc „jistou“. Samozřejmě pokud vám strhnou prémie za to, že týden marodíte, pak to nebývá častá záležitost, tedy počítejte s výplatou v běžné výši a o toto riziko ji neponižujte.

Jako podnikatel máte také buď stabilní příjem (vykonáváte stejnou práci pro více firem – např. účetní, ale ten mé rady nepotřebuje 🙂 ) nebo máte příjem kolísavý dle objemu zakázek (např. jste malíř pokojů). Ale i v tom případě máte jistě nějaký cíl, kolik minimálně měsíčně chcete vydělat. Pak také raději berte v potaz toto minimum.

Výdaje
Toto bývá často kámen úrazu. Ne každý si dokáže hned uvědomit, jaké všechny výdaje má. Zejména zapomene zohlednit výdaje ne měsíční, ale např. roční. Ale i na platbu, kterou uhradíte jednou za rok musíte v průběhu roku peníze našetřit, tedy je potřeba s její dvanáctinou počítat i každý měsíc.

Jistou komplikací pro vás může být, že si budete muset při nákupu poctivě schovávat všechny paragony či zapisovat platby z výpisu z účtu. V případě paragonů ideálně každý den, kdy něco utratíte, protože se občas stane, že si na něco paragon nevezmete, nicméně dokážete si na to ještě vzpomenout – když vám nebude vycházet pokladna (respektive zůstatek v peněžence).

JAK NA TO

V čem evidovat
Já podnikám a používám účetní program. Ten jsem využila i k tomu, že jsem si v něm založila další „firmu“, tedy domácnost, a tam si příjmy a výdaje eviduji. Jestli takovou možnost nemáte, pak si můžete vše evidovat i ručně na papír, nicméně snadno můžete udělat chybu. Pokud umíte pracovat v počítači s tabulkami a vzorci, je nejlepší využít za tím účelem např. Excelovskou tabulku, kde si můžete i nastavit vzorce, které vám vše budou sčítat a průměrovat. Nemáte-li v počítači Microsoft Office (Excel), pak vám mohu doporučit ke stažení bezplatné LibreOffice (Calc). Osobně je používám také a ve srovnání s Microsoft Office jsou plně dostačující. Neumíte s tabulkami pracovat? Pomoci vám mohou různé návody na Youtube, jeden základní najdete například ZDE.

Dílčí výpočet
V první řadě je nutné si udělat tabulku, do které si budete zapisovat všechny své výdaje. Součet všech výdajů vám musí sedět do koruny (případně do haléře při zápisu plateb placených z účtu). V tom máte kontrolu, že jste někde neudělali chybu. Výsledek plateb z účtu vám musí souhlasit se zůstatkem na účtu a výsledek plateb hotovostních s tím, kolik máte fyzicky v peněžence (nebo + na straně v hrnečku). Samozřejmě se může stát, že v jednom dni učiníte platbu za stejný typ výdaje jak hotově, tak z účtu. Pak by bylo na zvážení, zda si platby ještě nerozdělit v tabulce dle způsobu úhrady. Pro zjednodušení jsem s ničím takovým nepočítala. Náhled zjednodušené tabulky najdete na obr. 1. Doporučuji vám si udělat i více podkategorií a označit si je barevně s tím, jaké výdaje jsou nutné a nelze je nijak snížit či zrušit, dále pak na výdaje, které v nejhorším (např. ztráta zaměstnání) jdou snížit či pozastavit (příkladem může být spoření) a výdaje, které by vůbec být nemusely. Je mi jasné, že spousta z vás je schopna dát cigarety do výdajů „nutných“. Ale ruku na srdce, jsou skutečně nutné i za cenu toho, že se ocitnete pod mostem, protože vám nebude zbývat na nájem či hypotéku a přijdete o bydlení? 😉

V tabulce je uveden příklad na 3 měsíce, kdy dole jsou součty jednotlivých typů výdajů za celé období a pod nimi je vypočítán průměr na 1 měsíc. Můžete si dělat takovéto dílčí výpočty, nicméně plně odpovídající průměr bude lépe brát v potaz až roční. Celkový součet pak ukazuje průměrné náklady na 1 měsíc, avšak tento údaj je spíše orientační, protože opět nezahrnuje průměr z celého roku a tedy ani nenadálé výdaje nebo čtvrtletní či roční platby atp.

Obr. 1 – dílčí výpočet (kliknutím zvětšíte)

Vyhodnocení – zisk
Na obr. 2 vidíte jinou tabulku, do které jsem přenesla průměrné částky z plateb z dílčího výpočtu. U plateb, které nejsou každý měsíc stejné (např. potraviny, drogerie) jsem raději ještě připočítala nějakou rezervu do plusu. Vždy je lépe počítat s vyšším výdajem a mít skutečnost nižší, než naopak. Také jsem doplnila položku „rezerva“ na nějaké nedefinované menší měsíční výdaje. Poté jsem přidala položky, které nejsou hrazeny měsíčně a rozpočítala jsem je také do výdajů na 1 měsíc. Dále jsem barevně odlišila čtvrtletní a roční platby, platby hrazené z účtu a v hotovosti. Pro jednotlivý typ plateb jsem nastavila pod tabulkou součty, aby bylo jasné co zůstane na účtu jako rezerva na měsíční i čtvrtletní platby a co je možné vybrat na platby v hotovosti. V pravé části tabulky jsou uvedeny příjmy. Důrazně doporučuji vždy kalkulovat pouze s výší pravidelných příjmů a mimořádné příjmy evidovat jen jako bonus, který se může hodit navíc. Odečtem pravidelných příjmů a všech výdajů vidíte, kolik vám měsíčně zbývá navíc a doporučuji si tuto částku ukládat na jiný účet (např. spořící), aby byly peníze „navíc“ jasně oddělené. Vytvoření finanční rezervy by mělo být samozřejmostí – viz info níže. Budete-li si raději chtít ukládat finanční rezervu v hotovosti pod polštář, je to na vás, ale zvažte všechna rizika včetně krádeže (zlodějem či příbuznými), vyhoření bytu nebo i vašeho úmrtí (budou-li peníze schované někde, kde o nich pozůstalí nevědí).

Obr. 2 – vyhodnocení – zisk (kliknutím zvětšíte)

Vyhodnocení – ztráta
Na obr. 3 je tatáž tabulka jako na obr. 2, nicméně jsem v ní snížila příjem – výši výplaty. Pokud by to takto bylo, pak berte v potaz, že neušetříte nic navíc, ale jste navíc ještě v mínusu. V tomto příkladu je to sice malá částka, ale pořád je mínusová. V tom případě musíte omezit nějaké výdaje nebo si hledat lépe placené zaměstnání.

Obr. 3 – vyhodnocení – ztráta (kliknutím zvětšíte)

Kam jen ty peníze jdou?

Tvorba rezervy

Tak jako tak doporučuji nemít příjem, který jen pokryje výdaje a nic neušetřit. Nejste pak nijak chráněni proti nenadálým výdajům jako rozbité auto či pračka a můžete se velice snadno dostat do finančních potíží či dluhů, ze kterých byste se pak dostávali jen těžko. Udržujte si příjem v takové výši (nebo důkladně promyslete snížení ne-nutných nákladů), abyste si zvládli dávat měsíčně  něco na stranu pro tvorbu finanční rezervy.

Jiné výhody

Budete-li mít vytvořen takovýto přehled, získáte tím ještě další výhody navíc. Například budete se stěhovat a dle tohoto přehledu budete vědět kde máte jaké pohledávky a tím i kam všude nahlásit změnu adresy. Nestane se tak např., že zapomenete nahlásit změnu adresy pojišťovně, která vám posílá úhradu pojistky poštou na složenku, k vám se dopis nedostane, na platbu nevzpomenete, nezaplatíte, a po letech vás dohledá exekutor…

Ačkoliv se vám to nemusí líbit, dle mého je tohle výhoda i v tom, když někdo z rodiny zemře. Ne vždy víte co kde měl uzavřeno za smlouvy (pojištění, spoření atd.), a takto opět budete mít ve vašem smutku ještě o starost méně s tím lámat si hlavu a hledat v pozůstalosti dokumenty, kam všude úmrtí nahlásit a zrušit sjednané služby či produkty. Divili byste se, ale i na zemřelé mohou naskakovat dluhy, pokud se druhá strana o úmrtí nedozví.