Chcete mazlíčka? A co to přinese jemu?

Nemohu vyloučit, že se vás něco v tomto článku nedotkne, ale neberte si to prosím osobně a myslete na to, že mi jde především o zájem zvířat, ne jejich páníčků. Děkuji 😉

ZDA VŮBEC POŘÍDIT

Přijde mi, že mít nějakého domácího mazlíčka je dnes docela trend, možná by se dalo říci i móda a ten, kdo žádného nemá by si mohl začít připadat „nenormální“. Věřím tomu, že většina těch, kteří si mazlíčka pořídí tak učiní zejména proto, aby nebyli sami, aby jim dělal radost, byl jim po ruce když se chtějí pomazlit – (pes, kočka, křeček), stál za to, aby se jím mohli pochlubit okolí – (vzácná a drahá rasa čehokoliv, exotická zvířata), aby jim byl k užitku (pes hlídal stavení, kočka chytala myši, kůň je vozil atd.). Většina tedy při pořizování zvažuje zejména to, co to přinese jim, a to jak v dobrém, tak v různých negativech a omezeních. A teď ruku na srdce, patříte zrovna vy mezi tu menšinu, která se při pořizování mazlíčka zamýšlí také nad tím, co to přinese samotnému zvířátku? Jaký ono bude mít užitek z žití s vámi? Bude mu u vás dobře? Bude mít naplněny své přirozené potřeby (a tím opravdu nemyslím potřeby sexuální)?

Zrovna tak jako my lidé máme potřebu být svobodní, žít jak chceme a potřebujeme, mít rodinu, se kterou jsme svázáni po celý život, můžeme cestovat, chodit na túry, jíst na co máme chuť apod., stejně tak mají takové potřeby i ostatní živí tvorové. Dokážeme jim jejich potřeby zajistit, pokud si je pořídíme jako domácí mazlíčky?

Jen to nejlepší

Vím, že zpravidla se k našim mazlíčkům chováme jak nejlépe můžeme, dáváme jim to, co my sami považujeme za pro ně nejlepší, ale je tomu tak opravdu – z pohledu a potřeb zvířátka?

Zkuste se vžít do situace, kdybyste se přímo vy osobně ocitli v roli domácího mazlíčka, a to:

1. Z umělého odchovu – např. psi, kočky

Britská kočka

Britská kočka, Zdroj: Pixabay

Jako otec byste na tom byli ještě asi relativně dobře, občas by k vám někdo přivezl samičku, vy byste si hopsli a měli byste zase klid. Jako matka byste na tom byli už hůře. Několikrát za váš život by vás páníček odvezl přes půl republiky k nějakému cizímu samci, kterého jste si nevybrali, ani se vám nemusí líbit, a ten by na vás hopsnul a vy byste opět několikrát za život museli projít těhotenstvím a porodem X mláďat, které by u vás pobyly no řekněme půl roku (respektive než by začaly samy papat) a pak by vám je někdo sebral a rozdal je cizím. Dostali byste pochvalu jak jste silná a šikovná a jinak by páníčka vaše pocity nezajímaly. V roli mláděte (dítěte) byste byli cca v půl roce života odtrženi od matky, de fakto byste ji pořádně ani nepoznali (otce vůbec)…

2. Vytrženého z přírody – např. papoušci, hadi, želvy, exotická zvířata

Ať už mláďata, nebo i dospělá zvířata odchycená z divoké přírody, odtržená od svých vrstevníků, případně i partnerů, rodičů a potomků, zavřené v klecích, bednách nebo i naprosto nepředstavitelných nádobách a na černo pašované přes půl světa v hrozných podmínkách a stresu do absolutně neznámého a odlišného prostředí…

A v obou případech byste pak zbytek života žili s naprosto jiným živočišným druhem, kterému byste vůbec nerozuměli ale museli poslouchat jeho příkazy, měli byste od něj sice kde bydlet, co jíst, aniž byste se museli nějak moc snažit něco někde lovit, občas by si s vámi i někdo pohrál nebo se pomazlil, když by zrovna nebyl celý den v práci nebo na výletě bez vás. Byli byste mimo své přirozené prostředí, v mnohem menším životním prostoru (případně i v kleci, ze které vás v lepším případě 2x denně na chvilku někdo pustí), krmeni často i nepřirozenou stravou a tím ohroženi i nemocemi, které byste jinak neznali a odkázáni i na to, jakou na vás bude mít páníček zrovna náladu… A tento páníček by měl pocit, že vám s ním bude dobře. A z důvodu potřeby družení se a nebýt sami byste ke svému páníčkovi jistě přilnuli a ve finále ho měli zpravidla i rádi – ale bylo by to pro vás opravdu to dobré?

Osobně spatřuji razantní zmenšení přirozeného životního prostoru zejména u:

Andulky v kleci

Andulky, Zdroj: Pixabay

  • akvarijních rybiček (pokud nemáte akvárium velikosti venkovního bazénu)
  • papoušků a jiných zpěvných ptáků chovaných v klecích (je jedno jak velkých klecích)
  • interiérových koček, fretek, králíčků, hadů
  • křečků a potkanů chovaných v klecích atd.

Přijde mi opravdu strašné, když zavřete jakéhokoliv ptáka do klece. Když srovnáte velikost jeho přírodního teritoria s tím, jak neuvěřitelně malý prostor mu vymezíte vy, je to prostě „šílené“.

Bohužel myslím, že jakékoliv zvířátko, které vás napadne chovat doma se při hlubším zamyšlení nikdy nedokáže dostat do svých přirozených životních podmínek. Tedy si jeho pořízení opravdu důkladně zvažte – ne ve vašem zájmu, ale v zájmu toho zvířátka 😉

TRVÁTE NA JEHO POŘÍZENÍ

Pokud si opravdu nutně chcete pořídit domů nějaké zvířátko, zvažte prosím ještě nejprve všechny tyto (případně i jiné) aspekty (rozklikněte jednotlivé položky):

Potřeby zvířete
zjistěte si jaké nároky a potřeby má dané zvířátko na stravu a životní prostor, dokážete mu je zajistit? Pokud je zvířatko družné a vy nemáte čas, pořiďte si alespoň dvě.
Jak voní?
určitě doporučuji navštívit domácnost někoho, kdo daný druh zvířete chová, vidět co potřebuje, co dokáže zničit a také cítit pach zvířete v domácnosti (a tím nemyslím jen zápach z výkalů, ale i jak je cítit daný druh zvířete). Pokud v tom budete bydlet, už vám to ani nemusí přijít, ale pokud přijde návštěva nebo je vám cítit oblečení při pracovní schůzce, příjemné to asi nebude…
Kálení
i na takovéto věci je třeba myslet. Kočka žijící venku od vás v tomto směru nic nepotřebuje, ale počítejte s tím, že její výkaly najdete na zahradě v záhonech květin či okurek nejen vy, ale i vaši sousedé. Kočka žijící doma potřebuje pro vykonání potřeby nějakou větší misku se stelivem. Pes nepotřebuje doma nic, ale je nutné jej bez ohledu na počasí chodit pravidelně venčit a dnes i sbírat jeho exkrementy do sáčků. Křečci, potkani, papoušci kálejí nejen do svého příbytku, který je nutné jim častěji čistit, ale také vám mohou zaneřádit byt, případně i oblečení a vlasy, pokud je z klece pouštíte…
Hlasité projevy
pes, kočka, papoušek… se dokáží projevovat opravdu hlasitě, někdy přes den, někdy v noci (a nejen svým projevem ale i svou činností, například myši a křečci v kleci) a mohou rušit nejen vaše sousedy, ale i vás, když chcete mít klid, když chcete spát, musíte se soustředit na nějaký úkol. Budete na to mít nervy, když to bude dnes a denně?
Přežiju roztrhanou sedačku a překousané kabely?
zvíře je na tom jako dítě. Nezná vaši domácnost, neví co může, nemůže, dělá věci přirozené pro něj a také neví co je nebezpečné. Tedy například není problém šplhat po záclonách, shodit vázu s vodou na koberec nebo počítač, překousat kabely od elektrospotřebičů, zničit nejnovější pohovku… Ne vše dokážete odnaučit. A pozor, také se umí pěkně motat pod nohy, tedy buď můžete ublížit jemu nebo sobě tím, že o něj zakopnete.
Jsem kliďas nebo nervák?
pokud se cítíte duševně nevyrovnaní, nebo pokud máte sklony k agresivitě, jste nervozní a snadno „startujete“, raději si prosím zvířátko nepořizujte. Je velice snadné při průchodu vzteku zvířátku ublížit. A věřte, že o to bolestnější je pak mít výčitky svědomí, protože zvířátko i přes to, že jste na něj zlí, k vám stále s důvěrou přichází 🙁 Prosím, nepřesvědčujte sami sebe, že byste mu přeci neublížili… Pokud nejste fakt kliďasové a nemáte od jak živa vřelý vztah (k jakýmkoliv zvířatům), nepořizujte si ho. Stačí málo, může vás vytočit někdo jiný nebo zvířátko samotné tím, že bude lézt kam nemá, bude se dožadovat vaší pozornosti když nemáte čas, bude dělat rámus, když chcete spát po noční, a když si dáte špunty do uší, bude vám skákat po posteli, nebude chápat a poslouchat – těžko to prudší povahy zvládnou. A zavřít ho do komory není řešení 🙁 Nepořizujte si zvířátko ani „jen“ pro to, že vás opustil partner a cítíte se sami. Ke zvířeti musíte mít vztah vždy, bez ohledu na to, zda je zrovna hodné, nebo zda vám je zrovna mizerně a hodí se vám jeho přítomnost. Jako u dětí. 
Jak staré chci zvířátko?
opravdu si zjistěte, kdy je dobré si vzít mládě k sobě a pokud vám bude někdo nabízet mládě mladší, odmítněte a zpozorněte. Například kotě by mělo pobýt s matkou cca 3 měsíce. Není pravda, že je možné ho odebrat hned jak se naučí samo papat! Z mateřského mléka čerpá dobrou imunitu a také se od matky učí dobré návyky i soužití s lidmi. Něco jiného je, pokud je mládě opuštěné, ale pokud má matku, je třeba nechat ho u ní jak je vhodné. Někdy může být výhoda vzít si dospělé zvíře (z útulku nebo po někom, kdo zemřel) – například u kočky tím eliminujete poškození bytu, protože bývá ve starším věku klidnější.
Na jak dlouho?
opravdu důkladně si promyslete, z jakého důvodu vlastně zvířátko pořizujete. Zpravidla s vámi bude řekněme 7-15 let, není to věc, která když vás přestane bavit se jen tak odloží do útulku (nebo do popelnice), jak se to dnes bohužel často děje. Než něco takového, lépe je si zvířátko nepořizovat. Vždy při tom myslete ne na potřeby svoje, ale na potřeby a city zvířete.
Chce zvíře dítě?
pokud si dítě přeje např. pejska, ať nejprve prokáže, že se mu opravdu bude věnovat. Například, ať celý měsíc vstává o hodinu dříve a chodí na procházku ven – jako by šlo venčit pejska – za každého počasí. Vydrží to? 😉 Případně ať si na zvířátko našetří z kapesného. Ať si ho váží. Nedávejte ho ale ani za vysvědčení nebo k Vánocům. A počítejte s tím, že pokud se dítě přestane starat, zodpovědnost bude na vás – nemáte toho už takhle až nad hlavu? A další věc – děti mají někdy tendence se zvířátkům mstít, když je něco naštve nebo jim někdo ukřivdí, je třeba je hlídat, aby jim neubližovaly a učit je lásce k bezbranným tvorům – a nejen k těm, co máte doma.
Já nebo partner(ka)?
pořizujete si mazlíčka s partnerem? Kromě toho jak se budete v péči střídat vyřešte i otázku toho, jak by to bylo se zvířátkem v případě vašeho rozchodu. Berte také v potaz, že pro zvíře bude vaše rozloučení podobné jako rozvod pro dítě. Také by bylo fajn, abyste brali v úvahu, ke kterému z vás zvíře přilne více a tomu ho nechali – pokud máte jistotu, že se o něj dobře postará. Např. kočka většinou přilne nejvíce k jednomu členu domácnosti a je to na ní, který to bude. Další věc je, co bude s mazlíčkem, pokud se vám narodí miminko – zvládnete obojí?
Máme miminko
pokud máte doma miminko, opravdu důkladně rozvažte, jakého mazlíčka pořídíte a do jaké míry mu umožníte k miminku přístup, aby nedošlo ke zranění dítěte. Snadno se stane, že např. kočka se k dítěti přitulí nebo jej zalehne tak, že mu znemožní dýchání.
Jiné zvířátko
máte již doma jiné zvířátko ať již stejného či jiného druhu? Důkladně zvažte, zda se mezi sebou budou snášet, zda si nemohou ublížit, nebo společně více devastovat vaši domácnost.
Nejsem moc starý?
osobně se nepřikláním k tomu, aby se seniorům dávala zvířátka pro společnost, vycházky apod. Já sice naprosto chápu přínosnost starému člověku v němé tváři, ale představa, že páníček umře dříve než zvířátko, které na něj bude maximálně fixované (a třeba vzaté i z útulku) a bude si pak muset zvykat na někoho cizího (a často to ani nemusí být někdo z rodiny) je pro mě nefér 🙁 Navíc senioři mívají i omezené možnosti postarat se například odvozem k veterináři v případě nemoci či úrazu zvířátka, pak jsou tímto zatíženi ostatní členové rodiny. Někdo s tím problém nemá, někdo na to nemá čas. Proto při pořizování zvířátka starým člověkem je třeba zvážit i tyto okolnosti a mít podporu v rodině.
Alergie
nemáte alergii na kočky nebo na peří? Pokud to nevíte, zajděte si někam, kde je vyšší koncentrace zvířat, i třeba různých druhů.
Otázka peněz
každý mazlíček něco stojí – potrava, stelivo, vybudování vhodného prostředí, veterinář, zhodnoťte reálně měsíční náklady a porovnejte je s vaším rozpočtem.
Kolik času zvířátku obětovat?
většina mazlíčků chce váš čas, i vaši přítomnost, nestačí jim jen dát najíst a vyvenčit – máte dostatek času? Nejste celé dny v práci? Máte vyřešeno postarání se o zvířátko v době vašeho výletu či dokonce dovolené? Uvědomte si také, že zvířátko netuší, že jste na dovolené a že se vrátíte, neví co je s vámi a může se vaší dlouhodobější nepřítomností trápit.
Slepá důvěra
vím, že spousta majitelů (zejména psů), má ke svému zvířeti naprostou důvěru, dá se říci, že mu věří i více než sobě a neříkám, že občas si to zvíře skutečně nezaslouží. Nicméně stále je to jiný druh, může být bůh ví jak zlatý, ale nikdy nemůžete věřit na 100 % tomu, že se nemůže přihodit něco naprosto nečekaně, i neúmyslně ze strany zvířete. Může se něčeho leknout, může ho napadnout jiné zvíře, může ho třeba bodnout vosa, něco ho bolet, někdo mu úmyslně nebo neúmyslně nějak ublíží, někdo mu chce vzít hračku nebo jídlo – a zvíře se může zachovat naprosto nečekaně a ohrozit jiná zvířata, děti či osoby. Případů, kdy pes, který by „v životě nikomu neublížil“ zraní dítě, někdy i smrtelně, je celkem dost. Většinou se tak stane ve chvíli, kdy u toho nikdo není a příčina není známa. Berte prosím vaši důvěru s rezervou a zvíře v přítomnosti jiných osob více hlídejte (v zájmu jejich i v zájmu zvířete). Ze stejného důvodu prosím mějte psy venku výhradně na vodítku.
Odpovědnost za škodu
toto pojištění doporučuji mít každému člověku (rodině). Nevztahuje se jen na to, když někde nechtěně způsobíte škodu vy nebo váš potomek (např. nedopatřením shodíte v obchodě zboží z regálu, nebo vytopíte sousedy pod vámi), ale zahrnuje i škody, které způsobí váš domácí mazlíček (např. pes zakousne sousedovi slepice, vběhne někomu pod kolo a ten se díky tomu vážně zraní). V každém případě je nutné se důkladně seznámit s pojistnými podmínkami, když pojištění odpovědnosti za škodu budete uzavírat, co vše zahrnuje a jaké jsou případné výluky (na co se pojištění nevztahuje) a to u více pojišťoven. Někdy bývá toto pojištění součástí pojištění domácnosti.
S papíry nebo pouliční směs?
zvažte prosím i pořízení zvířátka z útulku namísto kupování drahého mláděte s PP. I zvířátko z útulku vám dá tutéž lásku, někdy i větší, uděláte dobrý skutek. Pokud byste si nebrali zvířátko z útulku, pak bych tedy opravdu doporučila prověřeného chovatele. Dnes se bohužel rozšiřují tzv. „množírny“, které chovají zvířata v hrozných podmínkách, zvířata jsou často slabá, nemocná a dlouho nepřežijí – viz níže.
Hlasitá hudba, oslavy
jakékoliv zvířátko bude ovlivněno vaším stylem života. Při tom nebude mít žádnou možnost protestovat, bránit se či se uchýlit mimo dosah nepříjemných věcí. S tím souvisí například i to, zda jste zvyklí si pouštět doma hlasitou hudbu (většina zvířat má mnohem lepší sluch než my a dost tím trpí), pořádat oslavy, kde je hlahol a případně i další hluk ve formě rachejtlí (ohňostrojů), které je neskutečně děsí. 
Jsem kuřák...
pokud jste kuřáci, a nechodíte kouřit ven, uvědomte si, že zvířátko chované ve vaší domácnosti bude obětí pasivního kouření (stejně jako děti či nekuřácké návštěvy).  
Úmrtí zvířete
pokud pro vás mazlíček není jen nějaká věc (hračka) ale najdete si k němu citový vztah, je opravdu strašné procházet jeho ztrátou. Není lépe tohle nezažívat = nic si nepořizovat?

Pokaždé, když budete něco zvažovat vůči plánovanému nebo již pořízenému zvířátku, zkuste se na to vždy dívat očima zvířátka, zohlednit jeho zájmy a vyloučit „váš“ užitek. I když se vám to nebude líbit, někdy to nejlepší pro zvířátko může být právě to, že si ho vůbec nepořídíte…

Pes pozná dobrého člověka. Jenže, co mu dá námahy, než takového výjimečného jedince najde. Cyril Šedý
ODKUD POŘÍDIT

Ačkoliv můj názor je takový, že v dnešní době se mazlíčci množí více než je zdrávo, je nutné zde zdůraznit důležitost toho, vědět odkud mazlíček pochází. Znát nejen jeho původ, ale i prostředí ve kterém vyrůstal, životní podmínky, rodiče, pravý věk atd. Samozřejmě existují poctivé a kvalitní chovatelské stanice, které přistupují k chovu s láskou a ohleduplností k „rodičkám“, ale i tohle je třeba si důkladně prověřit.

Typický příklad množírny

Typický příklad nevhodné koupě, koťata bez PP, odebraná od matky již po 2 měsících. Zdroj: Bazoš

Nejhorší co můžete udělat (u jakéhokoliv zvířátka) je koupit si mládě bez PP (průkaz původu) někde z Bazoše, Sbazaru a podobných inzertních serverů. Drtivá většina těchto zvířátek pochází z tzv. množíren, jsou množeny buď laiky, kteří nemají o této problematice ani tušení a nebo je k nim přistupováno doslova a do písmene jen jako k prostředku výdělku peněz, kdy o žádné péči či lásce nemůže být ani řeč. Zvířata jsou pak často bojácná, nemocná, mláďata odebíraná od matky velmi brzo a nemají dostatečnou imunitu… De fakto je to podobné jako chov slepic na vajíčka nebo provozování kožešinových farem. Více informací o problematice množíren a jiných možností pořízení mazlíčků naleznete ZDE – prosím přečtěte si i tento článek, pokud skutečně chcete zvířátko pořídit.

Ze stejného důvodu prosím i o nekupování žádných exotických zvířátek „z druhé ruky“, podmínky černého trhu a pašování zvířat jsou neméně hrozné a někdy ještě i horší 🙁

Množství domácích mazlíčků

Nejen přemnožení lidstva nadměrně zatěžuje naši planetu zvyšující se spotřebou potravy a de fakto i produkcí odpadu, ale zrovna tak mi přijde již dosti závažné navyšování domácích mazlíčků – ze stejného důvodu. Kolik rodin dnes najdete, kde by nějakého mazlíčka neměli? V drtivé většině případů jsou to psi, dále kočky a další druhy. A psí či kočičí exkrementy čím dál více zamořují naše okolí (co si budeme povídat, ne každý je po svém pejskovi poctivě sbírá a venkovní kočka se neptá kam má jít vykonat potřebu). Navíc – je opravdu „nezbytně nutné“ nějaké zvířátko mít? Podobnou otázku si evidentně nekladu jen já: 

Venku nebo uvnitř

Kočky jsou na tom zpravidla lépe, protože dost jich mají lidé na zahradách a kočky tak mají dá se říci přirozenější prostředí (oproti těm chovaných výhradně v bytě). Zase na druhou stranu pokud nemáte kočky vykastrované (i kocoury!) tak nijak neovlivníte jejich nežádoucí množení. Tedy doporučuji, pokud chováte kočky venku, nepřehlížejte zodpovědnost a nechte je vykastrovat. A opět zdůrazňuji – i kocoury. Apropo – není pravda, že každá kočka musí mít alespoň 1x koťata. A ani není vhodná myšlenka typu „ať si aspoň jednou něco užije“. Když něco nepoznáte, nechybí vám to.

Pokud chováte kočku doma, je to pro ni horší, zejména pokud někdy v životě poznala život venku a vy ji zavřete do bytu, ale i tak ji můžete nechat vykastrovat a bude klidnější alespoň proto, že nebude obětí sexuálního nenaplněného pudu.

Pes na zahradě se má lépe než ten v bytě, ale jak se to vezme. Přirozené to pro něj také není, protože i tak má prostor omezený a nemůže si jít kam chce (pokud nemáte díru v plotě). Na druhou stranu může trpět samotou, pokud s ním netrávíte dost času na zahradě či při procházce. Opět doporučuji kastraci, nezřídka se stává, že se psi dokáží spářit i přes plot a i zde se pak řeší nechtěná štěňata.

Nechtěná koťata

Nechtěná koťata, Zdroj: Pixabay

Vsuvka ke kastraci – v dnešní době již není příliš snadné nechtěná koťata nebo štěňata někomu udat. Většina lidí již zvířata má, další nechce, nebo nezlobte se, ale třeba jim to vaše zrovna nepřipadá tak úžasně krásné jako vám, když vás napadla ta nevinná, ale velmi nerozumná myšlenka takhle krásné zvíře dále rozmnožit 🙁 Proto pořídíte-li si zvířátko, zejména venkovní, a neplánujete jej využít na chov (myslím chovatelskou stanici, ne se stát „množírnou“!), zajistěte, aby se nemohlo nekontrolovatelně množit. Ušetříte jak zbytečné vysilování zvířete, případně zmařené životy mláďat, tak i své starosti okolo.

!Chováte-li zvíře venku na zahradě (nebo je doma ale pouštíte ho ven na volné procházky – např. kočku z bytovky), buďte vždy připraveni na situaci, že se vám může zvíře ztratit, může ho někdo ukrást nebo i zabít. Potom již bude na výčitky svědomí pozdě. Jak často čtu na Facebooku, že se někomu ztratila kočka nebo pes, a jak usilovně ji hledají a často i nenajdou.
Pes v bytovce

Pes v bytě si zpravidla užije více vašeho času, ale zase nikam nemůže a je závislý na vašem příchodu domů a venčení. Navíc pokud netrpí poruchou hlasivek, až na pár výjimek nepřiměřeně obtěžuje nejen vás svým štěkotem, ale také vaše sousedy, které dokáže rušit navíc i pobíháním či honěním hračky po plovoucí podlaze – což se děje většinou, když nejste doma a pes se nudí nebo trpí samotou.

Chcete si udělat představu toho, jak „příjemné“ je poslouchání cizího psa v bytovce? Tak si toto zkuste pouštět několik hodin denně a snad se snáz vžijete do toho, jaké to musí být ostatním, když musí poslouchat vašeho miláčka (a doporučuji zesílit na maximum):

 

Tyto situace jsem sama zažila v pozici souseda vlastníka psa a bylo to soužití velice stresující, protože soused pracoval na směny a pes vyl a štěkal téměř nepřetržitě celou dobu co byl v bytě sám – jedno zda ve dne či v noci, a ačkoliv soused stále říkal, že si pes zvykne…. nezvykl. Tedy já i pes jsme byli v neustálém stresu, a páníček byl ve stresu možná jen pár minut, kdy jsem si občas postěžovala… To samé platí ovšem přeneseně na jakékoliv zvíře, které dokáže dělat hlasitý rámus, není to jen o psech.

Pes v bytě

Šťastný pes? Zdroj: Pixabay

Další věcí psa v bytě je venčení. Je jasné, že pes je zvyklý zadržet moč a čůrá až venku na procházce. Ale jak dlouho je to pro něj ještě bezpečné? Je opravdu vhodné si pořídit psa, když někdo pracuje na 12 hod směny??? A neznamená náhodou, že když jde se psem konečně ven a pes to už nevydrží ani těch pár schodů a v prvním patře se počůrá, že to již je nad jeho síly? 🙁

Nejsem svatá

Závěrem vás chci ubezpečit, že nikoho z vás neodsuzuji. Jen se vám snažím rozšířit náhled na problematiku a nastínit jiný úhel pohledu – i ze strany němé tváře. Nemyslete, že jsem dříve také toto vše nebrala jako naprosto normální věc, vůbec jsem se touto problematikou nezabývala, také jsme měli psa uvázaného u boudy když jsem byla malá (ale chodilo se s ním na procházky), u babi a dědy andulku v kleci (a občas se proletěla po bytě), potkana, který sice nebyl v kleci ale stal se obézní, sem tam kočku doma (vždy jen jednu), a téměř stále byla doma samotná, a ne vždy jsem na ni byla příjemná 🙁 A i když nyní ještě máme pár kočiček – 1 mám doma já a 4 venku mamka (z toho 2 staré a 2 nám nějaký dobrák před pár lety hodil jako koťata do zahrady), jsou všechny kastrované a chováme se k nim hezky, i tak se dnes na toto vše dívám jinak. V tuto chvíli vím, že až můj stávající kocourek nebude, žádného dalšího mazlíčka si již nepořídím – zejména z v článku uvedených důvodů.

Jsem si vědoma skutečnosti, že se v článku zmiňují hlavně psi a kočky (a jsem si i vědoma toho, že právě oba tyto druhy více tíhnou k člověku a jsou u něj dá se říci spokojeni), nicméně v přeneseném slova smyslu je možné obsah článku vztáhnout k jakémukoliv živočišnému druhu, byť k vám nebude tak vřelý (had, sklípkan apod.), ale také jej vytrhnete z přirozeného životního prostředí či jeho přirozených potřeb (které nezmizí ani při odchovu v zajetí)… Proč si tak snadno myslíme, že na to máme právo?

Jak omezit riziko:
    • Zvažte důkladně všechna pro a proti – při pořízení zvířete.
    • Zjistěte si od jiných chovatelů či na internetu skutečné potřeby zvířátka a zamyslete se, zda mu je dokážete zajistit.
    • Nekupujte zvíře jako dárek (narozeniny, Vánoce, odměna za vysvědčení).
    • Nekupujte zvíře dítěti, pokud nemáte sami kapacitu se o zvíře starat, protože stejně to zbyde na vás.
    • Máte potřebu se něčím chlubit okolí? Pak si prosím kupte Porsche, ale ne drahé zvíře.
    • Jste-li často mimo domov, pořiďte zvířátka alespoň 2.
    • Zvíře hlídejte, ať vám neuteče, může dojít ke zranění jeho nebo díky němu.
    • Nekrmte zvíře lidskou stravou a již vůbec ne stravou bohatou na cukry, soli a kakao! Tabulka čokolády dokáže zabít jezevčíka.
    • Nejste-li si jisti, že zvíře chcete na celou dobu jeho života, nepořizujte si ho, není nic horšího pro zvíře, než se ho po nějaké době zbavit.
    • Pokud se opravdu musíte zvířete vzdát, nevyhazujte ho někde u silnice, do popelnice, do lesa ke stromu, ani někomu cizímu do zahrady, ale nabídněte ho někomu pořádnému a spolehlivému, dejte inzerát, využijte útulek.
    • Pokud je to jen trošku možné, vezměte si raději zvířátko z útulku (je vděčné, vidíte ho zpravidla již dospělé, tedy nejste překvapeni tím, „co z něj vyroste“, znáte jeho klady a zápory od pracovníků útulku, je kastrované, odčervené atd.).
    • Kupujte zvířátka s průkazem původu PP (ušetříte spoustu starostí a často i peněz za dodatečnou léčbu nemocných zvířat z množíren).
    • I chovatelskou stanici si ověřte – osobně, recenzemi apod..
    • NEKUPUJTE zvířátko od množitelů, byť je sebehezčí a nebo naopak sebeubožejší, jen tím podpoříte jejich další fungování a množení.
    • Přečtěte si prosím také článek o množírnách.

Více rad či úvah obsaženo přímo v článku.

Jak mohu sám pomoci:
  • Sdílejte tento článek, tyto informace.
  • Informujte o skutečnostech své blízké, přátele, známé.

*

Více informací na dané téma na jiných webech:
[Celkem: 4    Průměr: 2.8/5]
Sdílejte:

4756zobrazení celkem,1zobrazení dnes.

Mohlo by se vám líbit...