V čem se (ne)vyplatí myčka nádobí?
Zvažujete pořízení myčky nádobí? Zkuste si prosím nejprve položit tyto otázky:
Chcete šetřit čas?
ANO, pak si myčku pořiďte. Není pochyb o tom, že myčka ušetří spoustu času, který můžete věnovat jiné užitečné činnosti, zábavě či relaxaci.
Chcete šetřit životní prostředí?
NEVÍM, nevím. Dnešní myčka sice zpravidla spotřebuje o mnoho méně vody než vy při mytí ve dřezu, ale dopady na životní prostředí co se týká výroby a likvidace myčky budou asi dost diskutabilní.. Bohužel korektní studie pro tento účel neexistuje. Otázka je proč asi…?
Chcete šetřit peníze?
NE, pak bych vám myčku s největší pravděpodobností nedoporučila.
Ale podívejte se sami na následující příklad – a poté si sami doma udělejte stejný výpočet, a na základě něj si zhodnoťte, zda ve vašem případě se pořízení myčky vyplatí či nikoliv. Rozdíly samozřejmě budou v tom, kde bydlíte (kolik vás stojí voda), zda máte pouze studenou vodu (ohřívanou boilerem či kotlem) nebo teplou vodu z kotelny, kolik nádobí vyprodukujete a jak často jej myjete. Nicméně výsledku byste se měli dobrat. Ať kladného nebo záporného 😉
Kolik litrů vody spotřebujete si prosím sledujte vícekrát, abyste si byli schopni vytvořit průměrnou spotřebu na 1 ruční mytí nádobí. Zapisujte si stav vodoměru před mytím a po domytí (včetně opláchnutí dřezu a případného předoplachu), a zajistěte, aby v té době nebyla spotřeba zkreslená (např. někdo z rodiny si půjde umýt vlasy, spláchne WC…). Pro jistotu – na vodoměru jsou litry poslední číslice (v červených políčkách) 😉
PŘÍKLAD
Při ručním mytí nádobí jste:
v ÚT spotřebovali 24 litrů vody
v PÁ spotřebovali 35 litrů vody
v NE spotřebovali 50 litrů vody
NÁKLADY PŘI RUČNÍM MYTÍ
Za celý týden jste spotřebovali 109 litrů. Průměr za týden máte 36,4 litrů (24+35+50:3) na 1 mytí nádobí.
Cena za 1 m3 vody je dejme tomu 90 Kč. Cena za 36,4 litrů je 3,28 Kč (90:1000×36,4). Cenu za vodu najdete ve vašem ročním vyúčtování.
Pokud bydlíte v bytě a máte teplou vodu z kotelny, zapište si stavy vodoměrů studené i teplé vody a jen je vynásobte s cenami ve vyúčtování.
Máte-li pouze studenou vodu, pak je třeba připočítat náklady na ohřev studené vody. Nám např. 2x denně nahřívá plynový kondenzační kotel 120 litrový boiler na teplotu 55 °C a spotřebuje k tomu necelý 0,5 m3 plynu za den. Tedy ohřev boileru 2x denně nás vyjde na cca 7 Kč – může se jednat o cca 1 Kč na 36,4 litrů. Zřejmě by to bylo o něco více, protože nikdy nespotřebujeme všech 240 litrů teplé vody denně, tak počítejme třeba i s 3 Kč na 36,4 litrů.
NÁKLADY S MYČKOU
Zdroj: Pixabay
Pořízení nějaké finančně dostupné myčky A++ dnes vyjde například na 7.000 Kč. Životnost myčky je dejme tomu 5 let. Pokud myjete v průměru 3x týdně (dle příkladu), pak po dobu životnosti myčky uskutečníte 780 cyklů (52x3x5). Rozpočet pořizovacích nákladů činí za 1 cyklus 8,98 Kč (7000:780).
K tomu je potřeba připočítat spotřebu vody myčky. Na 1 mytí nádobí spotřebuje myčka například 10 litrů vody. Tj. cena 0,90 Kč/cyklus (90:1000×10).
Spotřeba elektřiny na cyklus je např. 0,92 kWh. Při ceně elektřiny cca 4 Kč/kWh to je za 3,68 Kč (4:1×0,92).
SHRNUTÍ
Z výše uvedeného vyplývá, že náklady při mytí
– ručně jsou 6,28 Kč/1 umytí nádobí a 980 Kč/rok
– myčkou jsou 13,56 Kč/1 umytí nádobí a 2.115 Kč/rok
Pouze návratnost investice do myčky by trvala více než 26 let, teprve poté by vám začala „spořit peníze“ (samozřejmě počítáno při dnešních cenách bez ohledu na zlevňování či zdražování energií, inflaci apod.). Bohužel v dnešní době je zázrak, když se něco neporouchá ihned po skončení záruky…
VÝPOČET NÁVRATNOSTI
Pro výpočet návratnosti je třeba porovnat náklady na „provoz“ obou způsobů mytí.
Ruční mytí: 3,28 Kč voda + 3 Kč ohřev vody = 6,28 Kč/1 mytí
Myčka: 0,90 Kč voda + 3,68 Kč elektřina = 4,58 Kč/1 mytí
6,28 Kč – 4,58 Kč = 1,7 Kč – což je částka, kterou vám spoří myčka oproti ručnímu mytí na 1 mytí nádobí. Pokud myjete nádobí 3x týdně, tj. 156x ročně, pak vám myčka uspoří za rok 265,20 Kč (1,7x3x52) oproti ručnímu mytí.
Protože však myčka nebyla zadarmo, je třeba rozpočítat její pořizovací náklady do oné úspory. Tedy 7000 Kč : 265,20 Kč = 26,4 roku.
Návratnost investice do myčky činí dle našeho příkladu tedy více jak 26 let. Teprve po uplynutí této doby (pokud se jí dožije) vám začne myčka skutečně „šetřit“, ovšem oněch 1,7 Kč/1 mytí.
Když byste myli nádobí denně, pak by byl výpočet 7000:(365×1,7)=11,3 roku návratnosti.
V případě, že byste se chtěli vejít do uvedené délky životnosti myčky v příkladu, tj. do 5 let, pak byste museli mýt nádobí více než 2x denně. Výpočet 7000 Kč : 5 let = 1400 Kč/rok. 1400 Kč : 1,7 Kč = 823,5 mytí/rok : 365 dnů = 2,26 mytí/den.
Náklady budou vyšší
- pokud se myčka nedožije věku návratnosti
- když se porouchá a budete ji muset nechat opravit
- na pořízení speciálních mycích tablet, čistících prostředků
- na případný předoplach nebo domytí velmi zašpiněného nádobí
- je třeba pouštět myčku až bude úplně plná, proto by bylo vhodné mít nakoupeno více kusů nádobí, aby se vám nestalo, že myčka ještě plná nebude, vám nádobí dojde nebo budete potřebovat konkrétní hrnec a buď pustíte myčku neefektivně poloprázdnou nebo si hrnec umyjete ve dřezu
Náklady budou nižší
- pokud máte zvýhodněnou sazbu za elektřinu a budete myčku pouštět v době jejího běhu
- když čas ušetřený myčkou věnujete nějaké výdělečné činnosti
- záleží na tom, kolik si ceníte svého volného času – v tom může být myčka výhodou bez ohledu na jakékoliv náklady na její provoz
Jistě vás napadnou i jiné možnosti snížení či zvýšení nákladů 🙂
MOJE SPOTŘEBA
Zdroj: Vlastní archiv
Dnes jsem se po dlouhé době rozhodla pro vás změřit i svoji spotřebu vody při mytí nádobí. Na umytí nádobí na fotce jsem spotřebovala celkem 13,5 litru vody, a to včetně předoplachu až po umytí linky, sporáku a dřezu. Musím přiznat, že mě to samotnou docela překvapilo 🙂 A jak jsem to dokázala?
- Po celé mytí nádobí od začátku až do konce jsem pouštěla vodu vždy jen tak malým proudem, aby byl dostačující na opláchnutí nádobí či houbičky, ale aby netekl nijak silně.
- Pustila jsem si horkou vodu a již při průtoku zbytku studené vody v potrubí jsem pod vodou oplachovala lehce znečištěné nádobí. Více znečištěné nádobí jsem oplachovala již horkou vodou. Oplachem jsem docílila nejen spláchnutí případného většího znečištění z nádobí (nesnáším, když mi to pak ve dřezu plave kolem rukou 😀 ), ale zejména toho, že se případné zaschlé zbytky na nádobí odmočily a šly hned poté lehce umýt bez nutnosti silnějšího a zdlouhavého drhnutí.
- Houbičkou jsem očistila dřez, zašpuntovala, stříkla trochu Jaru (nechci dělat reklamu, ale opravdu se mi osvědčil nejvíc – časem otestuji i nějaké ekologické výrobky) a nechala natéci trošku vody jen tak, aby se v ní dala namočit houbička.
- Poté jsem umyla na jeden zátah co nejvíce čistějšího nádobí (bohužel se nedá umýt všechno najednou, protože by na něm průběžně pěna či případné menší nečistoty opět zasychaly) a opět malým proudem horké vody ho opláchla a vkládala do odkapávače.
- Ještě docela čistou vodu jsem využila k omytí varné desky sporáku a desky kuchyňské linky.
- Pak jsem umyla další část nádobí, opláchla, a nakonec jsem si nechala nejvíce znečištěný kus – pánvičku, a opět opláchla.
- Vodu jsem vypustila a spláchla a otřela dřez.
- Veškeré úkony jsem se snažila dělat svižně, neprotahovat (jinak rychle vystydne voda, když se takto postupně dopouští).
No evidentně v mém případě se pořízení myčky opravdu nevyplatí 🙂
Než se rozhodnete pro myčku vy, zkuste vychytat váš způsob mytí nádobí, případně zkuste zapojit děti, například formou soutěže, komu se podaří umýt nádobí čistě, avšak co nejrychleji s co nejmenší spotřebou vody 😉
Věřím, že tento chlapec spotřebuje skutečně málo vody… Zdroj: Pixabay
